Ranč Divoké růže

Velice ochotní, bezproblémová domluva termínu

Byla nám zapůjčena březí kobylka, které se už moc chodit nechtělo, došla k nejbližšímu šťavnatému trsu trávy a pásla se. Děti si ji mohly hladit, ale procházku si moc neužily. Že by se mohly případně svést, nepřicházelo vůbec v úvahu.

Velice vstřícní majitelé – při špatném počasí nám povolili změnu termínu.
Krásní koně i prostředí, ve kterém se jezdilo.
Jede se v konvoji, ale může se stát, že se udělají trochu rozestupy a najednou jste sami s koněm – za mě super zážitek.
Díky moc!

Možná by se hodila instruktáž, co dělat když kůň začne klusat – což se mi stalo a moc jsem se v tom necítila, měla jsem pocit že padám, tak jsem ho raději přibrzdila.
Ranč samotný mě trochu překvapil.

Rezervace probehla skvele a velmi vstricne, a rada bych take pripomenula ze jsem jiz tento voucher jednou predtim zakoupila, a v tom predchozim pripade jsem byla spokojena na 100%.

Tentokrat jsme vsak vyjeli temer o hodinu pozdeji nez bylo objednano – takze zrcadlovku kterou jsem se sebou mela na foceni v barevne podzimni atmosfere okolnich lesu se mi podarilo vyuzit pouze na zacatku vyjizdky, nez zacala byt prilis velka tma aby se dalo jestre fotit (nize je jedna z fotek, ktere se mi podarilo v editacnim programu jeste „vytahnout“). S panem majitelem jsme totiz nejdrive na miste cekali na instruktora, se kterym jsem mela jet, az se vrati z predchozi vyjizdky. Kdyz se vratil, dostala jsem jednoho z koni ktery se take vratil s predchozim klientem, ovsem kone na kterem prijel instruktor si vzal majitel pro vyjidku s jinou pani. „Muj“ instruktor si tedy musel jit pripravit jineho kone, ackoli ta druha pani mela jet az o hodinu pozdeji nez ja. Navic se pak ukazalo, ze jakmile si ten novy, mlady kun instruktora trochu zacvalal, instruktor si jiz netroufal jej znovu zvladnout bezpecne ve cvalu. Proto, ackoli melo jit o pokrocilou vyjizdku, musela pote pokracovat pomalu, aby s instruktorem jeho kun, jak se rika, „neutekl“. Vypravel ze jiz se to jednou stalo – ze nechal klienty ktere vedl za sebou, a ze sveho kone i v trysku kvuli bezpecnosti radeji seskocil, nacez kun bezel „domu“ sam. Proc si instruktor nemohl nechat kone na kterem byl na predchozi vyjizdce, se kterym se citil bezpecne a se kterym by nedoslo k dalsimu zdrzeni (tak, ze jsme nakonec vyjizdeli zaroven s pani co byla objednana o hodinu pozdeji nez ja), to ani instruktor dle svych vlastnich slov nepochopil (nebo proc se majitel nezapojil tak, ze by jineho kone pripravil predem, nejlepe vsak kone na kterem by instruktor citil ze muze vest domluvenou vyjizdku bezpecne, a nebo ze by pan majitel jel se mnou sam kdyz bylo takove zpozdeni – a instruktor by pak jel s tou druhou pani, etc.).